Rozmach přírodních a technických věd. Lidstvo důvěřuje rozumu a smyslovému poznání. Metody přírodovědného bádání převzaly i společenské vědy (pozitivizmus Augusta Comta - jen to je skutečné, co lze dokázat smysly a zkušeností, evolucionismus Charlese Darwina, vznikající sociologie). Analýza společnosti vede až ke kritice společenských vad - kritický realismus.

Realismus (z lat. realis = věcný, skutečný) žádal přesné a všestranné studium života, společnosti a nitra člověka. Jednotlivec byl chápán jako člen společnosti. Místo individuality vyzdvihovány typické znaky společné určité skupině lidí. Člověka zachycuje ve vývoji a v určitém prostředí. Látka je pojímána objektivně. Zájem spíš o současnost (v dějinách jen obecně platné poznatky).

V literatuře se uplatňuje próza a drama. Snaha o přehlednou kompozici a věcný jazyk (slang, nářečí). Spojení realistického a romantického přístupu k látce se stává základem novoromantismu, rozšíření v dobrodružné, cestopisné, vědeckofantastické, detektivní a fantazijní literatuře.

Hudba - Giacomo Puccini (Madamme Butterfly, Turandot), Johann Strauss ml. (Na krásném, modrém Dunaji).

V 60. - 80. letech 19. stol. se ve Francii pod vlivem vědeckého pozitivizmu utváří umělecký směr zvaný naturalismus, který doplňoval principy realismu až do krajnosti. Z Francie se později rozšířil do celé Evropy. Umělecká tvorba měla co nejobjektivněji, nezaujatě a neosobně zpodobovat skutečnost se vší její surovostí a se všemi podrobnostmi. Člověk je předurčen osudem a ovlivňuje ho dědičnost a prostředí. Nejvýznamnějšími představiteli naturalismu jsou Emile Zola, Guy de Maupassant a Alexandre Dumas ml. ve Francii, Thomas Hardy v Anglii a August Strindberg ve Švédsku.

cyklický román = označení pro románovou skladbu dvou nebo několika svazkovou, koncipovanou jako celek

Časté téma venkova a nevolnictví.

črta = prozaický žánr menšího rozsahu s jednoduchou, nerozvitou fabulí a uvolněnou kompozicí; zápletka nemá dramatičnost, syžet je budován jako řetěz scén, výjevů ze života a pozorování vypravěče; u nás nazývána obrazy ze života

filosofický román = románový žánr demonstrující autorovo filosofické stanovisko; charaktery postav, průběh děje a způsob vyprávění jsou podřízeny autorovu filosofickému přístupu a umělecké zobecnění tedy převládá nad individualizací; vyvažováno napínavým dějem, exotičností a bizarností námětů; každé myšlenkově závažné dílo

pamflet = útočné, kritické dílo zaměřené politicky; velmi citově zabarvený (nespisovné výrazy, vulgarismy)

epopej = velká výpravná báseň, nebo románové dílo 19. století s širokým záběrem reality a realisticky věrným ztvárněním skutečnosti

humor = forma komična, jejíž doménou je úsměvné a chápající hodnocení směšné situace nebo objektu, není v něm pocit převahy nebo útočnosti, nezatracuje