vláknitý: kolagen, elastin
amorfní: glykoaminoglykany
Funkce vaziv:
vnitřní ochrana orgánů (játra, ledviny)
šlachy: upevňují sval ke kosti
vazy: upevňují kosti k sobě
zásoba energie (tukové buňky v podkožním vazivu)
hlasové vazy
ochrustavice: obal chrupavek
okostice: obal kosti
součást svalů
Chrupavka
buňky: chondrocyty a chondroblasty produkují mezibuněčnou hmotu, jsou uzavřeny v komůrkách (lakunách) zvápenatělé mezibuněčné hmoty
mezibuněčná hmota: stejné složení jako u vaziva
Funkce:
kloubní spojení
nos, uši
stěny dýchacích cest
meziobratlové ploténky
části žeber
stydká spona
embryonální kostra
Kost (os)
Kosti obaluje kromě kloubů okostice (periost), v níž jsou cévy a nervy a umožňuje růst kosti do šířky. Ke kosti je připojena Sharpeovými vlákny.
Kostní tkáň
buňky:
osteocyty a osteoblasty: uzavřeny v lakunách, produkují mezibuněčnou hmotu
osteoklasty: mnohojaderné, velké, při přestavbě kostí odbourávají kostní hmotu
mezibuněčná hmota:
organická:
vláknitá: kolagen
amorfní: glykoaminoglykany
anorganická: nabaluje se na organickou, hydroxyapatit - Ca5OH(PO4)3, CaCO3, ukládají se v podobě krytalů na povrchu kolagenních vláken, tvoří asi 65 % hmotnosti a kosti a způsobuje její tvrdost
V dětství převládá v kosti kolagen, proto je kost pražná, ve stráří převažují minerální látky (kosti jsou tvrdší, ale křehčí). Často se objevuje osteoporóza (řídnutí kostí), kdy jsou kopsti náchylnější ke zlomeninám. Prevencí je dstatek vápníku a pohyb.
Stavba kosti
Dlouhé kosti se skládají z diafýzy (uprostřed) a rozšířených konců (epifýzy).
Základní stavební jednotkou kosti je Haversův systém (osteon). Je tvořen Haversovým kanálkem (prochází jím nervy a cévy) okolo nějž jsou buňky uspořádané do soustředných kruhů. Haversovy kanálky probíhají souběžně s delší osou kosti.
houbovitá tkáň (spongiosa): v epifýzách dlouhých kostí a v dutinách dlouhých a plochých kostí, má zjednodušenou stavbu, vytváří tzv. trámce orientované ve směru největšího namáhání kosti
kompaktní neboli hutná tkáň (compacta): tvoří věší část kostní tkáně než kost houbovitá, v diafýzách dlouhých kostí a na povrchu plochých a krátkých kostí
Kostní dřeň
Nachází se v diafýzách dlouhých kostí a v kostech plochých. Vazivo tvoří prostorovou síť, v níž jsou uchyceny buňky, dření prochází také bohatě větvené cévy.
červená kostní dřeň: v mládí (do 20. roku), tvoří se zde krevní buňky - bílé (1.1011 denně) a červené krvinky (2.1011 denně), krevní destičky (4.1011 denně), je nahrazována tukovou tkání a vzniká žlutá kostní dřeň, červená dřeň zůstává pouze v plochých (lebka, lopatky, pánev, žebra) a krátkých (obratle) kostech
žlutá kostní dřeň (morek): nemá krvetvornou funkci
Funkce:
opora
pohyb
krvetvorba
zásoba iontů (Ca2+) a energie (tukové vazivo)
ochrana orgánů (hrudní koš, lebka)
Spojení kostí
pevné:
vazivo: švy na lebce
chrupavky: stydká spona, žebra
kost: pánev, kost křížová
volné kloubní spojení (articulacio)
Kloub
Kloubní hlavice a jamka jsou pokryty chrupavkou a uzavřeny v kloubním pouzdru. Kloub může obsahovat meniskus nebo chrupavčité disky. Rozlišujeme vnitřní a vnější kloubní pouzdro. Vniřní (synoviální) produkuje kloubní (synoviální) tekutinu, která snižuje tření, vyživuje chrupavky a obsahuje kyselinu hyaluronovou. Vnější je tvořeno vazivem a má mechanickou funkci.
Druhy kloubů podle tvaru kloubních ploch
kulovité: nejpohyblivější, kloubní pouzdro je nejvolnější (rameno, kyčel)
válcové (prsty)
sedlové (mezi palcem a metakarpem)
kladkové (mezi kostí hlezenní a bércovými kostmi
elipsoidní
ploché
Dna: vzniká při nadměrném přísunu potravy bohaté na puriny (maso, vnitřnosti). Krystalky kyseliny močové se hromadí u kloubů a způsobují jejich záněty a bolesti. Léčí se dietou.
Osteoartritida: vzniká opotřebováním kostí věkem, postihuje hlavně velmi namáhané klouby (kyčelní, kolenní, ramenní a krční a bederní páteř). Rozpadají se chrupavky, které tlumí nárazy. Kosti se třou o sebe, což způsobuje bolest a omezení pohyblivosti.
Revmatická artritida: začíná zánětem synoviální tekutiny, tím se uvolňují enzymy, které poškozují kloub. Mezi kostmi vzniká zjizvená tkáň, která posléze tcrdne a srůstá s kloubem.
|
Pohyby v kloubech
flexe (ohyb) a extenze (natažení)
abdukce (odtažení vzhledem ke střední rovině) a addukce (přitažení)
supinace (rotace palec nahoru, dlaň dopředu) a pronace (palec dolů, dlaň dozadu)
Ramenní kloub: nejpohyblivější, kloubní pouzdro je volné, proto snadno dochází k vykloubení
antaverze (předpažení), retroverze (zapažení), flexe, extenze, rotace
Loketní kloub: flexe, extenze, rotace
Kyčelní kloub: okolo acetabula je mohutný chrupavčitý val - zmenšuje pohyblivost, abdukce, addukce, flexe, extenze, rotace
Kolenní kloub: největší kloub v těle, tvoří ho kost stehenní a holenní, 2 menisky (vnitřní a vnější), čéška, hodně zkřížených vazů, flexe, extenze
Růst kosti
Pomocí okostice roste do šířky, pomocí chrupavek do délky. V dlouhých kostech se nacházejí dvě růstové chrupavky (fýzy), v krátkých kostech jen jedna. Kolem 20. roku věku se uzavírají (kostnatějí = osifikují) a člověk přestává růst. Činnost buněk fýz ovlivňuje somatotropin.
Kostra
Onemocnění kostí
Artritida
Rozlišujeme několik typů artritid.