Česká divadelní tvorba ve 2. polovině 20. stol
dělí se na velká (V. Havel, P. Kohout) a malá (Semafor, Cimrman) divadla
E. F. Burian po válce nakrátko obnovil svou dramatickou činnost (objev. Alfréd Radok)
z exilu se vrací Jan Werich, snaží se pokračovat v tradici Osvobozeného divadla
s Milanem Horníčkem potom účinkoval v Divadle ABC
velké scény
socialistický realismus
Jiří Marek
Muži z podzemního kontinentu
o hornících, ideální socialisticky žijící muži
pohádkové hry, tradiční tematika
Jan Drda
psal variace na Tylovy báchorky s mírným odkazem na současnost
Hrátky s čertem
Dalskabáty hříšná ves aneb zapomenutý čert
žena polidští zapomenutého čerta, který nechce sloužit peklu
místo sebe musí do pekla poslat lidi horší než je on sám - je jich spousta
hodně lidí je horších než čert, kritika společnosti + děti, nezlobte!
historická dramata
Oldřich Daněk
Vévodkyně Valdštejnských vojsk
Jiří Šotola
psal od středověku po WW1
Kuře na rožni
próza, z období renesance v českých zemích
Cesta Karla IV. do Francie a zpět
poslední zahraniční výprava panovníka, zařizuje tam náležitosti, zjišťuje, že jeho syn je k ničemu
potká tam svou lásku z dětství, ale nemůže s ní nic mít - je hodně na očích, nesvobodný
nevýhody panovníků - chtěli ho otrávit, moc ho kontrolují v osobních věcech atp.
A jenom země bude má
lyrické, o tom, jak umíral Mácha a jak vzpomínal, obsahuje sem tam vize budoucnosti
Padalo listí, padala jablíčka
o WW1, trochu to připomíná dílo Choda, o obyčejných lidech, jak se dostali na frontu
ulejvání důstojníků, kritika války, byrokracie, celého systému
absurdní drama
Milan Kundera
Majitelé klíčů
napsána v 68, potom vydávána pod jiným jménem (Kundera nepohodlný komunistům)
lidé přehlížejí velké problémy, aby je nemuseli řešit, hledají jiné, malé, zástupné
Jakub Fatalista
podle Denise Diderota (Jakub a jeho pán)
Milan Uhde
Balada pro banditu
Nikola Šuhaj loupežník
Pán plamínků
o muži, který vše zažívá sám za sebe, vnitřně, ale i objektivně, zvenku
zblázní se z toho a spáchá sebevraždu
Zázrak v černém domě
černá komedie o výčitkám svědomí z období WW2, protože rodina neschovala známého žida
básnické drama
více se zaměřuje na situaci, ne na příběh
František Hrubín
Srpnová neděle
o lidských povahách, o vyrovnávání se se socialismem
Pavel Kohout
psal agitační poezii, vystudoval FF UK, potom změnil názor a psal kritiku společnosti
od 60. let zakázaný, ale přeložený do 18 jazyků
August, august, august
z cirkusového prostředí, přejatý rozhovor šaška (augusta) s ředitelem (Semafor - Suchý, Molavcová)
Ubohý vrah
na námět povídek od Andrejeva, celý ensemble se spojí proti oblíbenému herci
při vystoupení zabije přítele (omylem) a ostatní ho nechtějí vydat, tak ho „schovají“
schovají ho v psychiatrické léčebně, kde ale sami hrají personál atd.
Atest
Ferdinand Vaněk zapisuje do chovatelského klubu psa, ale je zakázanej, tak asi nemůže
bojí se mu dát členství, i když chtějí (pes by je dobře reprezentoval)
Marast
zatkli Vaňka, je souzen a vyslýchán, pravděpodobně kvůli Chartě 77
Konec velkých prázdnin
Marie zápasí s anděly
Chramostová nemohla hrát, tak pořádala domácí divadlo
někdo to prásknul, policie zastrašila všechny pozvané, nikdo nepřišel
nabídli jí práci, ale on a nechtěla, lidé by si mysleli, že něco podepsala
Václav Havel
!!! doplnit životopis !!!
Havel je světová jednička v politickém absurdním dramatu
nejčastější témata: kritika totalitních režimů: jak se projevují, působí, v čem jsou špatné
Žebrácká opera
parafráze na B. Brechta
Zahradní slavnost
rozpor mezi chováním doma a institucí, kde je člověk zaměstnán
každý si myslí něco svého, ale dělá věci dobré pro jeho kariéru
podnik lidem nařizuje i to, jak se mají po práci bavit, organizuje jim zábavu
nikdo tam nechce, ale účast se kontroluje -> přetvářka
byrokracie - na všechno jsou výbory, když se do nich člověk zapojí, změní ho to
Hugo se změnil, že ho nepoznali ani rodiče, byl mladý, nemohl se vlivu bránit
došlo to tak daleko, že si už i myslí to, co dělá - každého lze měnit určitým tlakem
hodně se opakují fráze - absurdita totalitních systémů
Audience
Havlovo alterego = Ferdinand Vaněk, přáli mu v Rudém právu k narozeninám
F. V. jako postava byl zakázaný dramatik, šel pracovat do pivovaru, vedoucí ho lituje
kontrast v mluvě F. V. (spisovná) a sládka (sprostá)
audience u Sládka - mají na něj psát udání, má ho na sebe napsat sám
F. V. by měl kontrolu nad tím, co se o něm ví, sládek by měl míň práce
může za to získat i lepší práci, ale stále odmítá
„Já se přece z principu nemůžu podílet na praxi, s kterou nesouhlasím.“
v prvním (rozhlasovém) zpracování hrál Vaňka Havel
Vernisáž
hlavní tři postavy - Věra, Michal, Bedřich
V. a M. jsou mladí bezdětní manželé, hodně peněz, jezdí často do zahraničí
vozí si jako suvenýry cenné věci, ale nemůžou se tím moc chlubit
nakonec se pochlubí příteli Bedřichovi, on už chce jet pryč, ale oni ho nenechají
Věra mu vynadá, že je sobec a neraduje se s nimi
návštěva = vernisáž, Bedřich je jediný divák, ale má jiné hodnoty, lituje je
odmítá konzumní společnost a předstírání, Věru a Michala nechápe
Asanace
navržení zbourání starého centra, místo něj mají stát paneláky
starousedlíci jsou proti, ale noví jsou pro, bude víc míst k bydlení
řečníci agitují pro i proti úplně stejnými frázemi, argumenty
různí lidé mění názory, jiní mají celou dobu stejný
zobrazení mezilidských vztahů, dojde dokonce k sebevraždě
Odcházení
18 let po minulé hře
Vilém Rieger odchází ze své fce, nahradí ho politický odpůrce Klein
R. musí opustit státní vilu, višňový sad… rozhodne se radši dělat poradce Kleina
přítelkyně ho opustí kvůli jeho bezpáteřnosti, bulvár na něj začne vytahovat lži
ztrácí i dcery (jedna jde za penězi, druhá za láskou)
parafráze na višňový sad, končí stejnou replikou: “Já to věděl“
hodně opakování, důkaz, že všechno už tu jednou bylo
i když zůstane, vilu mu seberou, odejde mu milenka, děti
z uznávaného politika je bezpáteřní troska kvůli majetku
malé scény
vznikaly v 50. letech, samostatná nebo přidružená, uplatňovaly se tam nové formy, pokusy
činoherní: Divadlo Na zábradlí, Činoherní klub, Hadivadlo
experimentální: Husa na provázku, Semafor, Apollo, divadlo Járy Cimrmana
Semafor
= sedm malých forem; 1959 v Pze v ženské ubytovně, potom hostovali;
nejčastější hry: rámcová situace, do ní dosazeny písničky
osobnosti
Suchý, Šlitr, Vyskočil, Matuška, Štědrý, Kopecký, Horníček, Š + G, Sešlost Ludvíka Nekudy,
Ringo Čech, Miluška Voborníková
písničky Semaforu
Závidím, Malé kotě, Život je obnošená vesta, Včera neděle byla, Kočka na okně
Člověk z půdy
spisovatel a podivín Sommer žije na půdě, náhodně ho navštíví zamilovaný pár, mluví spolu
Sommer píše to, co už někdo někdy napsal; do toho se pouští písničky z gramofonu
Zuzana je sama doma
pouští si písničky z magnetofonu, myslí na přátele atp., ti se objevují na jevišti
Zuzana je zase sama doma
Zuzana není pro nikoho doma
Taková ztráta krve
parodie na krvavé romány napsané jen proto, aby tam netáhlo brka co nejvíc lidí
holič, ideální člověk se ztratí, najedou ho vycpaného v kabinetě ve škole
zjistí se, že byl dokonalý, pže byl vycpaný a on za to školníka podřízne; je omilostněn
hra jim způsobila existenční potíže, odchází Pilarová, Matuška, Gott do Apolla
Jonáš a Tingl Tangl
poprvé hráli Suchý a Šlitr - Jonáš= přezdívka Suchého, Šlitr většinou jen hrál na klavír
Benefice
Ďábel z Vinohrad
Jonáš a doktor Matrace
Revizor v Šantánu
Elektrická puma
tři herci, ale hráli spoustu rolí
Kytice
přidána Bludička - původní, Zlatý kolovrat má jiný konec - zlou si nechal, dobrá jim sloužila
Dobře placená procházka
Divadlo Y
v Liberci, Lábus, Dvořák, Helšus (jediný nepřešel do Ateliéru k Ebenovi, Dejdarovi)
Ateliér
Eben, Dejdar, Bartoška potom přišel
Činoherní studio
v Ústí - Bartoška, Zedníček, Heřmánek, v 75 se hrál Jakub a jeho pán (ale ne s Kunderou autorem)
Apollo
v Pze, přešlo tam hodně herců a zpěváků ze Semaforu
Vinárna Redota
Kavárna Viola
odpolední recitace básnických textů
Jesličky
původně amatérská scéna ZUŠ v HK, scéna pro děti
Divadlo Járy Cimrmana
1966 se Cimrman poprvé objevil, řídil válec, dělal s ním 2D plastiky
67 založeno divadlo, v Liptákově nalezeny pozůstatky - Cimrman už není,ale byl to borec
Akt (Svěrák)
Vyšetřování ztráty třídní knihy (Smoljak)
Domácí zabíjačka
69 divadlo opustila část ensemblu, včetně režisérky
Hospoda na mýtince (poprvé Svěrák + Smoljak)
hodně výrazný zastaralý Cimrmanův jazyk, autor Cimrman, S a S to upravili do současnosti
za třicet let přes 7000 představení, v Guinessově knize rekordů, 80. na chvíli zakázán